Z Drážďan si dovezli studenti adventní náladu

Poslední listopad byl chladný a mrazivý, střechy domů byly ten den poprvé bílé. Když jsme ale odpoledne vyráželi do Teplic, ze sněhu zbývaly v ulicích jen špinavé louže. Cesta nám trvala skoro pět hodin, a i přestože velmi rychle utíkala, dorazili jsme s menším zpožděním. Stihli jsme se ale v klidu navečeřet a převléct do svátečního, protože nás ještě čekal koncert Severočeské filharmonie.

Když v koncertní hale dozněly poslední tóny Beethovenových skladeb a sál rozezvučel hlasitý potlesk publika, vypravili jsme se zpátky na hotel, abychom byli na další den vyspalí. Mimochodem, byl z něho krásný výhled na hory (snad Krušné) a na gotický hrad Doubravku.

Co se týče Teplic, nemůžeme být nijak konkrétní, protože jejich centrem jsme projížděli až za tmy a moc z nich tedy neviděli. Velkým překvapením pro nás bylo hlavně teplické okolí, ta zvláštní kopcovitá krajinka všude kolem.

Druhý a zároveň první prosincový den jsme se po vydatné snídani vydali na cestu do Drážďan. V autobuse jsme měli strávit ještě něco málo přes hodinu, ale díky poutavému výkladu paní průvodkyně nám cesta přes hranice opět neuvěřitelně utekla a s úderem desáté hodiny jsme již plní očekávání stáli na drážďanském náměstí. Naše první kroky vedly na Balkon Evropy, odkud jsme mohli přes Labe obdivovat siluetu Drážďan. Poté jsme se vydali na cestu centrem města, které bylo plné historických budov. Naším cílem byla známá galerie Zwinger. Uchvátila nás ale především touha tehdejších obyvatel znovu obnovit všechny památky zničené v roce 1945 bombardováním.

Naše cesta nás nakonec zdárně dovedla do Zwingeru, kde jsme měli možnost zhlédnout sbírku vzácného porcelánu (především z doby renesance), ale také spoustu obrazů od známých umělců. Jako poslední jsme ve Zwingeru mohli vidět sbírku matematicko-fyzikální, což potěšilo hlavně matematicky smýšlející spolužákyJ

Ze Zwingeru už nás čekalo jen pár kroků k místu, kam jsme se všichni těšili již od samého začátku výletu. Když jsme dorazili na známé drážďanské trhy, slunce už se sklánělo k západu a za krátkou chvíli padla na Drážďany tma.  Tento fakt nás však neobyčejně potěšil, jelikož jsme mohli obdivovat kouzelné osvětlení trhů, které v nás ještě dlouho po odjezdu zanechalo vánoční náladu.

Na trzích jsme si všichni užili nejen vánoční (a hlavně dětský) punč, ale uvítali jsme také nečekané zpestření vánočních trhů v podobě krásně nasvíceného ruského kola, z jehož vrchu se nám naskytl úchvatný pohled na drážďanské náměstí. To nejenže zářilo všemi možnými barvami, ale také krásně vonělo pečenými kaštany.

Jak se náš výlet chýlil ke konci, stihli jsme si ještě rozehřát naše zmrzlá těla v barokním kostele Frauenkirche. Pak už nám nezbylo než se vrátit do vyhřátého autobusu (kde byl proces rozmrznutí zcela dokončen) a vydat se na cestu zpátky k našim domovům, na které jsme však ještě zpracovávali  zážitky a krásné vzpomínky na náš předvánoční výlet do Drážďan.

Hana Rusová a Johana Svobodová 3.A

drazdany1 drazdany2