Vyrovnání se s minulostí je pro nás stále složité

Na středeční besedě k 25. výročí Sametové revoluce v rámci projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni vystoupil Martin Ehrlich, starosta obce Mokrý Lom a někdejší studentský listopadový aktivista, Jiří Boudal, vedoucí projektu Rekonstrukce státu, a SalimMurad, politolog z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.

Od Martina Ehrlichase studenti dozvěděli, jaké to bylo dělat revoluci v éře plné strachu bez vymožeností, jako jsou počítače či moderní komunikační prostředky. Připomněl mladým, že pro „žvanec“ nesmíme zapomínat na základní hodnoty, jako jsou svobody a zodpovědnost.

Účastníci se zamýšleli i nad důvody nostalgie po minulém režimu. Shodli se, že touhy po normalizačních dobách nejsou – až na výjimky – skutečnou snahou otočit kolo dějin zpět, ale spíše vyjádřením frustrace ze současné politicko-ekonomické situace. Jiří Boudal v této souvislosti hovořil o problémech korupce, klientelismu a netransparentní správy obcí i státu. Studentům představil projekt Rekonstrukce státu, iniciativu, která usiluje prosadit do legislativního procesu devět zákonů omezujících korupci. Apeloval především na vlastní iniciativu studentů, kteří by se měli aktivně zajímat o život ve své obci a přicházet s pozitivními návrhy, jak prostředí zlepšit.

SalimMuradna závěr hovořil o nedostatečné výuce moderních dějin na českých školách. Mladí lidé, kteří normalizační dobu nezažili na vlastní kůži, jsou pak odsouzeni vytvářet si vlastní obraz z vyprávění rodičů, ale také z retro seriálů a reklam na retroprodukty, které minulost idealizují. Na příkladu poválečného Německa ukázal, jak rozdílné bylo tehdejší vyrovnání se s minulostí a jak nepřijatelná by byla dnešní relativizace nešvarů doby minulé. Na znovusjednocení Německa ilustroval, jak těžký byl návrat Středo a Východoevropanů zpět na Západ a jak rozdílné světy Západ a Východ představovaly. Tyto rozdíly však podle jeho slov již minimálně mladá generace dokázala překonat.


DSC_0036 DSC_0039 DSC_0043