Turnaj v softballu nám vynesl bronz

Když jsme dojeli na Hlubokou, viděli jsme naše soky. A došlo nám, že to rozhodně nebude jednoduché.

V prvním zápase proti ČAGu jsme zvítězili asi 20:0. Tento zápas se nedal prohrát, protože pod skvělým vedením Jozky Neohrozitelného a pedagoga Zdeňka Pekaře jsme dostali soupeře pod tlak takových rozměrů, že nebylo možné hru zvrátit. Také nás zachránila Samova pleť a jeho mužné odpaly, Vilém a jeho elegantní chyty a pohyby, Tondův věčný úsměv se špetkou dobře skrývané agrese.

Druhý zápas proti automobilce jsme prohráli, tudíž není potřeba ho nějak omílat. Zastavím se proto až u zápasu proti zemědělce, kde jsme hráli o 3. místo. Bylo to těžké, za tuto školu hráli profesionálové typu Křešňa z cechu atd… Na vítězství bychom nedosáhli, nebýt Vojtěcha Kulturisty Sobotíka a Jana Superkrále Bucka a jeho odpalů až do nedohledna; také nesmím vynechat Tadeáše Bráchu Míku s jeho profesionální helmou a nadhozy; Martina Bigfat Dobrovského, který přes svůj špatný orientační smysl odehrál jeden z nejlepších zápasu své profesionální softballové kariéry; Tobíka Vodku Čouzu se svými rychlýma nohama a fešnými odpaly. Také bych přidal Františka Lisu Vilímka, který obětavě poslouchal Jozu.

František Vilímek

 

IMG_20180503_124233