Jak jsme naložili se 72 hodinami

Skupinka pěti studentů Biskupského gymnázia spolu se spirituálem Pavlem Němcem zúčastnila „72hodinové akce“ nedaleko za hranicemi naší vlasti. Zvenčí nevinně se tvářící akce ve Freyungu, na které se shromažďuje německá katolická mládež a zvelebuje své okolí, měla poněkud nečekaný spád. Více než tři stovky lidí se rozdělily do mnoha skupinek. Každá z nich se sedmdesáti dvou hodin, vyhrazených pro dobrou věc, zhostila jinak. Někdo sázel stromy, jiní budovali skatepark, další zase dětské hřiště. My jsme se pod patronátem pěti místních dobrovolnic pustili do renovace školní družiny. Jenže jak rychle jsme se práce chopili, tak rychle jsme poznali, že ne všechno se nám hned zdaří. Po několika neúspěšných pokusech postavit skříně místní rozhodli, že bude lepší, abychom umývali kostičky lega. Zlaté české ručičky jsme hold zapomněli doma, no. Část naší expedice nebavilo jenom postávat před dřezem, plným již dvakrát umytého a usušeného lega, a tak se rozhodla prozkoumat labyrint školy. Bylo páteční odpoledne, a tak není divu, že narazili na zdejší Putzfrau. A tak aby se vyhnuli nicnedělání, jali se spolu s ní umývat záchody.

Z celé akce jsme si přivezli spoustu zážitků. Viděli jsme malebné okolí Freyungu, potkali spoustu lidí, kteří se k nám chovali mile, navštívili lidový festival s dechovou hudbou a nahlédli do typického německého života z trochu jiného úhlu (i pivo se zde smí pít už od 16, cha:) Také jsme se spřátelili s našimi německými  hostiteli natolik, že již plánujeme jejich návštěvu u nás v Budějcích. V neposlední řadě jsme však také přiložili ruku k dílu tam, kde bylo potřeba – kromě čištění kostek jsme například zametali nebo utírali prach – a to se počítá:)

Marcela Růžičková