I dopisy mohou pomáhat

…aneb Maraton pro Amnesty jsme sice neběhali, ale fuška to byla.

I na naší škole, stejně jako na spouště míst po celém světě, jsme bojovali za lidská práva. Ne za ta naše, ale za práva těch, kteří už za ta svá bojovat nemohou. Šest statečných příběhů zaplnilo na několik hodin celou studovnu Biskupského gymnázia a vzbudilo mnoho pocitů.

„Při čtení některých z příběhů mi běhal mráz po zádech. Lidé a zvláště některé režimy dokáží být opravdové zrůdy,“ podělil se Matěj Hulička o své pocity.

Amnesty International dlouhodobě pomáhá lidem, kteří měli odvahu postavit se za práva ostatních a jsou za to nespravedlivě vězněni nebo pronásledováni a perzekuováni. Již tradičně každý rok v prosinci zaplní tyto dopisy prezidentské či ministerské kanceláře. Naše budou už tradičně mezi nimi. Za jedno dopoledne se nám podařilo napsat přes 285 dopisů, které budou v následujících týdnech putovat přes půlku planety do šesti různých států a trýznitelům šesti bojovníků připomenou, že světová veřejnost není k jejich útlaku slepá.

Letošní maraton ale určitě má řadu nej. Studenti, kteří už z minulého roku věděli, o co se jedná, přicházeli s čím dál větším zapálením a ochotou, ať už napsat dopis nebo finančně přispět na poštovné. Ještě větší radost máme z obrovské podpory vyučujících. Na jiných školách všichni hudrují, že to nemá smysl, ale u nás tato akce nachází jen kladný ohlas.

Tímto bychom chtěli poděkovat všem, co si napsali svůj dopis, nebo nám přidali pár těch drobásků. Protože si můžete být jistí, že i když jste napsali byť jen jediný dopis, může to mnoho změnit. Z údajů Amnesty jednoznačně vyplývá: každý dopis pomáhá!

Adéla Hodianková
Foto: Klára Šavlová, The Thu Nga